Mnoho současných českých a slovenských právních předpisů má společný základ a dodnes je v obou státech v účinnosti také celá řada československých technických norem vydaných ještě před rokem 1993. Na druhou stranu, leckteré specifi cké oblasti BOZP jsou v ČR a SR řešeny odlišně a odlišné jsou i názory odborníků na to, která varianta je vlastně lepší. Letos uplynulo 25 let od rozpadu Československa, a i když se ČR a SR vydaly svou vlastní cestou vývoje, naše národy si zůstaly velmi blízkými. Platí to jak pro oblast kulturní, tak i legislativní. Historické pouto trvající 75 let je evidentní i v oblasti BOZP.
Co nás trápi, aneb kam chceme směřovat v BOZP?
RNDr. Mgr.
Petr A.
Skřehot
PhD.
Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú., Praha
doc. Ing.
Michal
Hovanec
PhD.
Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdravia, s.r.o., Košice
Tuto skutečnost ostatně každodenně prověřuje reálná praxe, nicméně pouze odborníci, kteří mají širší přehled (t.j. orientují se v české i slovenské legislativě) mohou objektivně posoudit, z čeho si mohou vzít inspiraci Češi od Slováků a v čem zase Slováci od Čechů. V mnoha ohledech jsme na tom ale podobně. Řešíme stejné praktické problémy a hledáme odpovědi na obdobné otázky celospolečenského významu. Jedná se kupříkladu o osobní odpovědnost bezpečnostních techniků (v ČR označovaných jako osoby odborně způsobilé k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP, ve zkratce OZO PRE), o systém jejich celoživotního vzdělávání, o defi nování požadavků na jejich znalosti v řadě specifických oblastí (např. aplikovaná ergonomie, technická zařízení apod.), dále o priority výzkumu včetně jeho podpory ze strany státu, o specifi cké podmínky