Zo zahraničnej jurisdikcie

K zodpovědnosti za škodu způsoběnou nakládáním s otevřeným ohňem

(K zodpovednosti za škodu spôsobenú nakladaním s otvoreným ohňom)

§ 1 odst. 2, § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně

§ 420 odst. 1, § 438 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákonníku

Správnost závěru odvolacího soudu o vztahu příčinné souvislosti mezi počínáním žalovaného a vzniklou škodou žalovaný nesprávně zpochybňuje argumentem, že nebylo zjištěno dostatečně přesně konkrétní chování osob zúčastněných na nakládání s otevřeným ohněm. Přehlíží ovšem, že takové zjištění není potřebné pro rozhodnutí o porušení speciální prevenční povinnosti podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně. Toto ustanovení totiž ukládá fyzické osobě počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení (srov. též obecnou povinnost kladenou § 1 odst. 2 zákona o požární ochraně na každého počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek). Z této úpravy je zřejmé, že ten, kdo na svém pozemku pracuje s otevřeným ohněm a k jehož prospěchu či využití se otevřený oheň udržuje, je povinen bez ohledu na to, jak a kdo se podílí na spalování v ohništi, zajistit bezpečné nakládání s ohněm tak, aby bylo riziko vzniku požáru minimalizováno, tj. aby se oheň nekontrolovaně nerozšířil. Musí k tomu zvolit patřičná opatření, která nejsou v podrobnostech předepsána; je tedy na každém, aby posoudil, zda místo založení otevřeného ohně, jeho intenzita či další okolnosti, nehrozí přenos