Článek vychází ze zásad správné praxe a je souhrnem požadavků týkajících se působení hluku a potřeby ochrany sluchu. Tyto zásady lze, díky jejich široké platnosti velmi dobře aplikovat v praxi kteréhokoliv podniku/firmy a napomoci tak k bezpečnějšímu pracovnímu prostředí.
HLUK, JEHO PŮSOBENÍ A OCHRANA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ
PhDr.
Miroslav
Šilar
ABB s.r.o., Jablonec nad Nisou
Identifikace nebezpečí a rizik
Hluchota nebo ztráta sluchu může nastat přirozeně vlivem stárnutí, ale také kvůli působení vysokých hladin hluku, stejně jako potenciálnímu působení chemikálií a medikamentů. Existuje také stav známý jako tinnitus (šelest v uších), což je šumivý a často zvonivý zvuk v hlavě nebo v uších, který nemá vnější zdroj, zjevnou příčinu ani stávající léčbu.
Nebezpečí ztráty sluchu způsobené hlukem může nastat za relativně krátkou dobu působení a při hladinách hluku, které zpočátku nevypadají tak vysoké. Hluk (akustický tlak) se přenáší vibrujícím vzduchem a způsobuje poškození jemných vláskových buněk, umístěných ve vnitřním uchu, které zůstanou poškozeny. Tyto vláskové buňky převádějí zvukové vibrace na elektrické signály, které se vysílají sluchovým nervem do sluchového centra v mozku. Pokud se tyto buňky poškodí natolik, že nemohou dále převádět zvuk na elektrické signály, část sluchu se ztratí. Proces je nevratný a proto trvalý. Jako první jsou ovlivněny vyšší frekvence, které jsou součástí hlasového frekvenčního pásma, a z tohoto důvodu je přímo ovlivněna schopnost slyšet.
Riziko poškození sluchu je primárně tvořeno dvěma složkami, jmenovitě hladinou hluku, která se měří v decibelech dB(A) a dobou působení tohoto hluku, měřenou v hodinách a minutách.
Graf na obr. 1 ukazuje sadu působení hluku, která jsou si ekvivalentní ve smyslu rizika ztráty sluchu. Proto