PhDr. Miroslav Šilar

Zranění hlavy patří k těm nejnebezpečnějším a také k nejčastějším, proto by ochrana hlavy pracovníka při práci měla být prioritou. Článek vychází ze zásad správné praxe a uvádí přehled základních požadavků a předpisů týkajících se ochrany hlavy ve specifických prostředích.

Článek vychází ze zásad správné praxe a je souhrnem požadavků a předpisů týkajících se ochranných oděvů do specifických prostředí, kde se zaměstnanci setkávají se specifickými riziky.

Existuje řada různých typů prostředků pro ochranu rukou, z nichž každý z nich je určený k ochraně uživatele před specifickými riziky. Článek poskytuje základní přehled a je souhrnem požadavků a předpisů týkajících se ochranných prostředků rukou. Tyto lze velmi dobře aplikovat v praxi kteréhokoliv podniku/firmy a napomoci tak k bezpečnějšímu pracovnímu prostředí.

Článek vychází ze zásad správné praxe a je souhrnem požadavků a předpisů týkajících se ochranných prostředků dýchacích orgánů. Tyto lze velmi dobře aplikovat v praxi kteréhokoliv podniku/firmy a napomoci tak k bezpečnějšímu pracovnímu prostředí.

Článek vychází ze zásad správné praxe a je souhrnem požadavků týkajících se působení hluku a potřeby ochrany sluchu. Tyto zásady lze, díky jejich široké platnosti velmi dobře aplikovat v praxi kteréhokoliv podniku/firmy a napomoci tak k bezpečnějšímu pracovnímu prostředí.

Článek vychází ze zásad správné praxe a je souhrnem všeobecných požadavků týkajících se činností spojených s ruční manipulací. Tyto zásady lze, díky jejich široké platnosti velmi dobře aplikovat v praxi kteréhokoliv podniku / firmy a napomoci tak k bezpečnějšímu pracovnímu prostředí.

Návod a šablona pro vyšetřování incidentů pomocí 4Q analýzy Miroslav Šilar Všechny incidenty by měly být prošetřeny pomocí analýzy kořenových ABB s. r. o., příčin proto, aby byly nalezeny...

Článek se zabývá otázkou, jak eliminovat zvýšené riziko úrazovosti zaměstnanců při provádění servisních a inženýrských prací v neznámém prostředí - mimo vlastní provozovny (např. u zákazníka) a předkládá návod, jak se lze ujistit, že před začátkem práce jsou identifikována i skrytá rizika a nebezpečí, která se mohou nečekaně objevit na místě servisu/zakázky. Příspěvek je psán jako manuál, který využívá konkrétních zkušeností a přímo tak radí a upozorňuje na možná úskalí všem, kteří se rozhodují, zda se nevydat podobnou cestou.

Článek stručně seznamuje s jednou z technik, která pomáhá zaměstnancům sdílet ve skupině své zkušenosti se skoronehodami, kterých byli svědky. Zároveň je učí jak s těmito fakty dále pracovat a následně tyto, na základě dohody s kompetentními lidmi, také účinně eliminovat. Příspěvek je psán jako manuál, který využívá konkrétních zkušeností a přímo tak radí a upozorňuje na možná úskalí všem, kteří se rozhodují, zda se nevydat podobnou cestou.

Praxe ukazuje, že výsledkem procesu šetření pracovních úrazů bývá často stav, kdy kořenové příčiny incidentů zůstávají neobjasněny. V důsledku toho není možno na incident adekvátně reagovat a nemohou být přijata ani potřebná nápravná preventivní opatření. Hlavním cílem článku je položit důraz na důležitost systematického přístupu k procesu šetření incidentů, jakož i jejich důkladné analýzy.

Článek stručně seznamuje s praktickými zkušenostmi s jedním z nejúčinnějších nástrojů v řízení procesu změny v myšlení a chování zaměstnanců - se zavedením systému kontrolních obchůzek (SOT - Safety observation tour). Je psán jako manuál, který využívá konkrétních zkušeností a přímo tak radí a upozorňuje na možná úskalí všem, kteří se rozhodují, zda se nevydat podobnou cestou.