Kultura bezpečnosti je součástí firemní kultury, proto zvyšování úrovně kultury bezpečnosti s sebou nese také zlepšení firemní kultury. Aplikováním nástrojů zaměřených na chování v oblasti bezpečnosti dochází ke zvýšení povědomí o bezpečnosti, posiluje se sebe-odpovědné jednání a dochází ke zlepšení komunikace a angažovanosti. To je spojeno se zvýšením produktivity a efektivity. Při vyslovení slova bezpečnost se části manažerů vybaví pouze slovo (zbytečné) náklady. Naštěstí to neplatí vždy a v přístupu k bezpečnosti je možné vidět celou škálu úrovní. Od názoru, že bezpečnost je nutné zlo, které zdržuje v práci a snižuje efektivitu až k postoji, že bezpečnost je na prvním místě - a to nejen na papíře, ale i v reálné každodenní práci. Tomu odpovídá i přístup vedení firem.
Zlepšování úrovně bezpečnosti a vytváření vysoké kultury bezpečnosti
Vydáno:
15 minút čítania
Zlepšování úrovně bezpečnosti a vytváření vysoké kultury bezpečnosti
Ivana
Slováčková
Kirschstein & Partner v ČR
Na jedné straně vidíme celou řadu společností, kde je bezpečnost zajištěna smlouvou s externím "bezpečákem" až po firmy, kdy manažer bezpečnosti je součástí vedení a největším tahounem zvyšování úrovně bezpečnosti je sám generální ředitel.
Proč některé firmy investují tolik času, energie a financí do bezpečnosti?
Pokud se na tuto otázku podíváme z čistě ekonomického pohledu, je jasné, že se jako první okamžitě vybaví "tvrdá" data. Jsou to přímé náklady spojené s úrazy ve fi rmě. Náklady spojené s nepřítomností pracovníka, s jeho odškodněním, léčbou, případně pokutou, kterou musí firmy zaplatit.
Mimo to jsou zde tzv. nepřímé, skryté náklady, které velmi často i několikanásobně převyšují náklady přímé. Jedná se například o náklady na zaškolení dalšího pracovníka, náklady vyplývající z nižší produktivity, náklady spojené s vyšetřováním nehody, náklady na zvýšenou administrativu, náklady související s poškozením dobrého jména společnosti, s nedůvěrou zaměstnanců a ztrátou zákazníků.
Tyto výdaje však tvoří jen část důvodů proč investovat do bezpečnosti. Ukazuje se, že soustředění na bezpečnost může mít pro firmu ještě další pozitivní důsledky.
Bezpečnost a efektivita
I když se to může jevit na první pohled poněkud nelogické, jsou zde důkazy, že se bezpečnost může stát hnací silou při uskutečňování změn ve firmě a při zvyšování efektivity.
Průkopníkem v této oblasti byla firma Alcoa, jejíž příběh popisuje Charles Duhigg v knize Síla zvyku [1].
V roce 1987 se společnost Alcoa dostala do problémů, začala ztrácet zákazníky a přicházet o zisky. Novým výkonným ředitelem byl zvolen Paul O'Neill. Jeho projev na uvítacím setkání byl zcela překvapivý. Místo aby hovořil o snižování nákladů a zvyšování zisků, začal hovořit o bezpečnosti a o tom, že chce, aby firma Alcoa