Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v podnicích je zpravidla posuzována pouze podle počtu nehod a stupně jejich závažnosti a podniky jsou srovnávány pomocí koeficientů nehodovosti. Je to však vyčerpávající ukazatel? Postihuje všechny oblasti? J e nehodovost dostačující kritérium k stanovení úrovně bezpečnosti? Znamená to, že firma s nízkým počtem nehod má opravdu bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vysoké úrovni? Pokud chceme úroveň BOZP v podniku poznat hlouběji a získat komplexní obraz, je vhodné se zaměřit na kulturu bezpečnosti.
Proč a jak měřit kulturu bezpečnosti ve firmě
Ivana
Slováčková
Kirschstein&Partner
Co je kultura bezpečnosti?
Termín "kultura bezpečnosti" byl poprvé použit skupinou poradců Mezinárodní agentury pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency, zkráceně IAEA) v souvislosti s havárií atomového reaktoru v Černobylu v roce 1986. Vyšetřovací komise, zkoumající nehodu došla k závěru, že hlavními příčinami vedoucími k přehřátí jádra reaktoru byly nedostatky spojené s kulturou bezpečnosti. Po zprávě komise se kultura bezpečnosti ocitla v centru zájmu a jejím cílem byla optimalizace vlivu firemní kultury na chování pracovníků spojené s bezpečností.
O kultuře bezpečnosti se začalo hovořit nejen v jaderných zařízeních, ale tento pojem se brzy přenesl do dalších odvětví průmyslu.
Proč měřit kulturu bezpečnosti - nestačí počet nehod a koefi