Ilona Šimoníková

O doutnání nebo hoření stohu organického materiálu se lze dočíst velmi často. Procesy, jež k těmto jevům vedou, ale netrvají minuty, nýbrž dny až týdny. V tomto článku je popsán celý proces samozahřívání vedoucímu k doutnání. Vzhledem k dlouhodobosti procesů se lze velmi dobře zaměřit na prevenci, některé z těchto metod jsou zde popsány. Doutnání můžeme definovat jako bezplamenné hoření. Tento jev je typický pro organické materiály jako je dřevný prach, seno, sláma a mn oho dalších materiálů. Počátek doutnání může být způsobem dvěma hlavními způsoby. Prvním z nich je iniciace externím zdrojem, např. horkým povrchem, jiskrami. Druhým způsobem jsou biochemické procesy probíhající přímo v organické hmotě. Organické materiály jsou skladovány s uché s obsahem vlhkosti kolem 14 - 15%. Materiály, které nejsou dostatečně suché jsou ideálním místem pro rozvoj aktivit mikroorganismů. Za hranici pro tyto procesy je považováno 18 - 20% [1]. V článku je podrobněji rozebrána iniciace na horkém povrchu a také biochemické procesy vedoucí k samozahřívání.

Třetí díl seriálu má za cíl seznámit čtenáře s konstrukční protivýbuchovou ochranou. K té se přistupuje na základě zařazení prostorů do zón a identifikaci zdrojů iniciace. V článku jsou uvedeny a popsány základní prvky protivýbuchové ochrany a princip jejich funkce.

Druhá část příspěvku se zabývá metodami tzv. sekundární protivýbuchové ochrany. Úvodní část je zaměřena na metodiku zařazování prostorů s nebezpečím výbuchu. Další důležitou součástí článku je bližší specifikace nejčastějších zdrojů iniciace výbušné atmosféry a způsoby ochrany proti jejich působení.

V seriálu zaměřeném na způsoby ochrany před výbuchem je jeho první část zaměřena na možnost zabránění tvorby výbušné atmosféry, tzv. primární protivýbuchovou ochranu. Tento způsob zahrnuje zabránění tvorby výbušné atmosféry vyloučením hořlavé látky či oxidačního prostředku. V příspěvku jsou blíže popsány možnosti inertizace technologií s výskytem výbušné atmosféry a dalších možných opatření.