Portál pre zamestnávateľov, zástupcov zamestnancov, personalistov, manažérov HR a právnikov

Online časopis

Způsoby ochrany před výbuchem - Primární protivýbuchová ochrana (1.)

Dátum:

V seriálu zaměřeném na způsoby ochrany před výbuchem je jeho první část zaměřena na možnost zabránění tvorby výbušné atmosféry, tzv. primární protivýbuchovou ochranu. Tento způsob zahrnuje zabránění tvorby výbušné atmosféry vyloučením hořlavé látky či oxidačního prostředku. V příspěvku jsou blíže popsány možnosti inertizace technologií s výskytem výbušné atmosféry a dalších možných opatření.

Způsoby ochrany před výbuchem - Primární protivýbuchová ochrana (1.)
Ing.
Ilona
Šimoníková
VVUÚ, a.s. Ostrava
Za výbuch je obecně považován děj, při kterém dochází k velmi rychlému uvolnění tlaku a tepla s následnými destruktivními účinky na zdraví a životy osob, technologii, či stavební konstrukce.
V praxi se lze setkat se dvěma základními druhy výbuchů, a to výbuch fyzikální (např. roztržení tlakových nádob) a výbuch chemický.
V následujícím textu se budeme zabývat výbuchem chemickým, jehož energie je získána chemickou reakcí a dá se také charakterizovat jako velmi rychlé hoření.
Pro vznik výbuchu je třeba, aby byly současně a na jednom místě splněny tři níže uvedené podmínky, jež jsou vyznačeny v tzv. výbuchovém trojúhelníku (obr. č. 1):
1.
přítomnost hořlavé látky v koncentračních mezích výbušnosti,
2.
přítomnost oxidačního prostředku (např. vzdušného kyslíku) v dostatečném množství pro průběh výbuchového děje,
3.
přítomnost účinného iniciačního zdroje.
V případě prachovzduchových směsí je přesnější doplnit výbuchový trojúhelník o další dvě podmínky, které jsou specifické pro hořlavé prachy (obr. č. 2):
4.
hořlavý prach musí být dostatečně rozptýlen ve směsi s oxidačním činidlem,
5.
hořlavý prach musí být rozptýlen v uzavřeném nebo částečně uzavřeném prostoru.
Obr. č. 1:
Výbuchový trojúhelník
aspigetpic?section=1&pictype=1&EagriUser
Obr. č. 2:
Výbuchový pentagon (pro prachovzduchové směsi)
aspigetpic?section=1&pictype=1&EagriUser
Přítomnost hořlavé látky
Základním předpokladem pro vznik výbuchu je přítomnost hořlavé látky v pracovním nebo výrobním procesu. Pod pojmem hořlavá látka je myšlen hořlavý plyn, pára nebo mlha hořlavé kapaliny, rozvířený hořlavý prach nebo kombinace těchto látek, označovaná jako hybridní směs.
Výbuch lze předpokládat tehdy, pokud koncentrace rozptýlené hořlavé látky ve vzduchu dosáhne minimální hodnoty (tzv. dolní meze výbušnosti).
Dle praktických zkušeností a normativních standardů je souvislý objem 10 dm3 výbušné atmosféry vždy nebezpečný.
Obr. č. 3:
Příklady vzniku výbušné atmosféry [7]
Únik plynu přírubovým spojem
aspigetpic?section=1&pictype=1&EagriUser
Přesyp pásového dopravníku
aspigetpic?section=1&pictype=1&EagriUser
U
hořlavých kapalin
je základním kritériem pro posouzení možnosti vzniku výbušné atmosféry hodnota teploty vzplanutí. V případě, že maximální pracovní teplota je dostatečně nízko pod hodnotou teploty vzplanutí hořlavé kapaliny, nevzniká nad její hladinou dostatečné množství par pro tvorbu výbušné atmosféry. Dochází-li však v technologickém procesu k rozptylování hořlavé kapaliny ve formě malých kapiček, resp. aerosolu (např. u lakovacích procesů), může k tvorbě výbušné atmosféry docházet i pod hodnotou teploty vzplanutí.
V případě
hořlavých plynů
a par je důležitým faktorem poměr jejich hustoty k hustotě vzduchu. U plynů a par těžších než vzduch dochází v případě úniku k jejich akumulaci v podúrovňových kanálech, prohlubních a k jejich "zatékání" i na značné vzdálenosti. Plyny lehčí než vzduch se naproti tomu hromadí u stropu uzavřených místností a hal. Nejčastěji dochází k únikům hořlavých plynů v důsledku netěsností přírubových spojů, ventilů a armatur, či úniku pojistnými ventily.
U
pevných materiálů
musí být přihlédnuto k velikosti částic vyskytujících se v provozu. Abychom mohli definovat prachovzduchovou směs, upřesníme zde pojem prach. Dle norem je prach definován jako částice menší než 0,5 mm. Pokud jsou provozovány technologie s výskytem částic větších, nelze ani tam vyloučit vznik prachových podílů, které vznikají při mletí, prosévání a dopravě materiálů v místě přesypů,
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).



Bezplatný odpovedný servis pre predplatiteľov

Vaše otázky môžete zadať na www.otazkyodpovede.sk.